Kárim Titz čelí kárnému řízení poté, co Česká advokátní komora (ČAK) potvrdila podání kárné žaloby. Komora ve svém písemném sdělení adresovaném European Justice Organization z.s. (EJO) uvádí, že kárná žaloba byla podána „z podnětu“ stížnosti EJO. 

ČAK zároveň sdělila, že o výsledku bude stěžovatel informován prostřednictvím oddělení pro věci kárné a že případné dotazy ke stavu řízení má EJO směřovat právě tam.
priloha_1656475239_0_Oznámení S… Oznámení je datováno 26. února 2026 a je vedeno pod spisovou značkou S-521/2025-0006.

Podnět EJO je podle veřejných vyjádření postaven především na rovině AML – tedy na otázce, zda v souvislosti s finančně citlivými úkony byly dodrženy povinnosti, které mají bránit legalizaci výnosů z trestné činnosti. Kárné řízení není trestní řízení, může však přinést důležité zjištění o tom, jak byl nastaven právní servis a zda se neignorovaly varovné signály.

Právě to je podle kritiků klíčové: vyšetřování podobných případů často nestojí na jediném „přímém důkazu“, ale na uceleném řetězci nepřímých důkazů. Jde o indicie, které samy o sobě mohou působit nevýrazně, ale v součtu — časově i věcně — mohou vytvořit obraz, jenž vyžaduje odpovědi. Kárné prověřování tak může přispět k tomu, aby se jasně popsalo, kdo jaký krok připravil, jak na sebe jednotlivé úkony navazovaly a zda měly pouze legitimní právní účel, nebo mohly posloužit i k zakrytí původu prostředků.

Kárné orgány ČAK nyní budou posuzovat, zda postup advokáta odpovídal profesním pravidlům. Ať už řízení dopadne jakkoliv, jeho výsledek může být důležitý nejen pro profesní odpovědnost advokáta, ale i pro širší veřejnou debatu o tom, zda v kauzách s podezřením na praní peněz fungují kontrolní mechanismy tak, jak mají.