V posledních měsících dochází v České republice k mírnému nárůstu počtu lidí, kteří mají problémy se splácením svých dluhů. Ministerstvo spravedlnosti eviduje za prvních osm měsíců tohoto roku více než 12 000 žádostí o oddlužení. A tyto finanční potíže mohou nepřímo postihnout i ty, kteří si s penězi umí poradit, zejména pokud žijí v bytových domech.

Jeden z příkladů představuje paní Jana, která se dostala do finanční tísně poté, co začala utrácet peníze z nové kreditní karty s limitem 30 000 korun. Po nějakém čase přišla o možnost splácet dluh a musela podat o insolvenci. Paní Jana už většinu svých dluhů splatila a v současné době se snaží vyhnout dalším půjčkám.

Podle analýz odborníků na dluhové poradenství, nejvíce žádostí o oddlužení podávají lidé ve věku 30 až 44 let, a to zejména muži. Jarmila Veselá, jednatelka společnosti InsolCentrum, komentuje: "Muži často více riskují v období mládí a následně mají problémy s dluhy, které nejsou schopni splatit."

Stále více lidí se také obracejí na dluhové poradenství kvůli nedostatku finančních prostředků na pokrytí základních životních potřeb. Někteří si dokonce půjčují na provoz domácnosti. Ředitel Poradny při finanční tísni, David Šmejkal, zdůrazňuje, že "lidé často nesplácí ani své náklady na energie a další běžné výdaje."

Tento trend dlužení může mít vážné dopady na finanční zdraví sousedů dlužníků, kteří žijí v bytových domech. Neuhrazené faktury za energie a jiné služby často padají na bedra ostatních nájemníků. Kateřina Horáková, z legislativně-právního oddělení Svazu českých a moravských bytových družstev, upozorňuje: "Pokud jeden nájemník neprojde oddlužením, jeho nezaplacené náklady se přesunou na jeho sousedy."

Družstva a vlastníci bytových domů tak stojí před komplikovanými rozhodnutími. Například v Ostravě musí bytové družstvo vyřešit problém nezaplacených 200 000 korun od jednoho manželského páru. "Zbývá k dořešení 110 000 korun," uvedl Jiří Revenda, ředitel Stavebního bytového družstva Vítkovice.

Větší počet vlastníků v bytovém domu může znamenat, že se celkový dluh rozloží mezi více lidí, čímž se sníží finanční zátěž na jednotlivce. Ale stále zůstává otázkou, jak zajistit, aby se situace neopakovala.